Samhain patří k jednomu z osmi svátků keltského kalendářního roku.
Noc z 31. října na 1. listopadu slavili jako hranici mezi létem a zimou, sluncem a tmou, živými a mrtvými, hojností a hladem.
Co se slaví?
Keltové věřili, že v tuto noc umírá bůh starého roku a odchází do země mrtvých, aby se o Yule (zimní slunovrat) opět zrodil. Pro většinu keltských kmenů tímto dnem končilo Kolo roku a začínalo se točit zase od začátku. V pozdějších tradicích se někdy za konec roku považoval právě Yule.
Hlavním božstvem Samhainu je podoba trojné bohyně Stařeny (také Babice). Stařena přináší moudrost a vědomí, že bez smrti by nemohl existovat život. Když listí opadává a tleje, je to proto, aby na jaře vyrašilo nové. A aby se tlející listí časem stalo půdou a tím i výživou pro další rostliny.
Proto je Samhain svátkem Smrti. Nikoli však jako něčeho negativního, ale jako přirozené součásti koloběhu života.
Tento magický čas, kdy se podle starých tradic pomalu stírá hranice mezi realitou všedního dne a světa mrtvých, vám může navrátit sílu, kterou vám mohou předat vaši předci.
Jak Samhain oslavit?
Za každého svého zesnulého v rodině zapalme svíčku a vzpomínejme na něj. Je to magická doba, kdy přestávají platit zákony prostoru a času.
Samhain je jeden ze čtyř ohnivých svátků kola roku, které mají v dnešní době bohatou tradici. Jak už název napovídá, je dobré, když tento čas uctíte rozděláním ohně ve skupině, doma nebo sami.
Hřbitovy nakrátko ožijí mimořádným množstvím svíček. Ale právě již Keltové místo svíček zapalovali malé ohníčky. Věří se, že v té době se duše předků nakrátko vracejí do našeho světa a ohníčky jim měly posloužit pro orientaci.
K Samhainu se váže ještě další zvyk, který se udržel v některých zemích s keltskou tradicí po staletí. Buď přímo o samhainské noci, nebo v některou z pěti následujících nocí se spalovaly figuríny ze starých hadrů a vycpané slámou. Měly symbolizovat všechno špatné, co se během uplynulého roku nahromadilo a čehož je třeba se rituálně pomocí plamenů zbavit a takto očištěni vstoupit do nového roku.
O noci Samhain je vhodný čas zbavit se všeho nepotřebného, nefunkčního, překážejícího v našem životě. Zjednodušeně řečeno se můžeme oprostit od zátěže pomocí ohně. Vše, co nás trápí a zatěžuje, napíšeme na papír a spálíme v ohni. Pokud bychom chtěli být důslední, měl by tento rituál probíhat za účasti větší skupiny lidí, kteří na symbolickou figurínu připevní své vzkazy napsané na dubových listech a tu pak obřadně spálí.
V tento čas se velké oblibě těšilo věštění.
Do Samhainských ohňů vhazovaly kamínky, z jejichž postavení se po dohoření ohně určovala budoucnost. Mladé páry vkládají do ohně dva lískové oříšky – pokud tyto oříšky vedle sebe v klidu shoří, je to znak toho, že jim předkové požehnali a jejich vztah bude posvěcen, pokud puknou, je jejich vztah odsouzen k zániku…
Podle Keltů je nutné naslouchat přírodě, chránit ji a užívat jejích darů, ale zároveň také poděkovat.
